Jdi na obsah Jdi na menu
 

Zde si můžete prohlédnou aktuální stav bodíků neboli "soviček"

10. 11. 2018 Dnešní sobotní Albertík jsme si všichni skvěle užili. V úvodu jsme dotáhli do finiše loňské sovičky, jinak řečeno bodíky. Všechny děti dostaly za svou loňskou píli a snahu drobné dárky, tři děti byly navíc oceněny za celoroční přípravu náročnějších projektů malým překvapením.  S dětmi jsme si poté připomněli, že sbírání bodíků není cílem našich projektů ani našeho učení, že prostřednictvím projektů se hlavně učíme mluvit, vystupovat před druhými, prezentovat své názory, klást otázky a umět na ně odpovídat a že to všechno děláme především sami pro sebe, ne pro odměny nebo dárky. A především, že mezi sebou v Albertíku nesoupeříme, ale spolupracujeme. Tohle je naše krédo pro letošní rok, musím ale podotknout, že úplně není co pilovat, protože děti si ve nn.jpgvzájemné spolupráci zatím vedou na jedničku. Další část Albertíka patřila projektům dětí. Protože se nám projekty letos rozjely ve velkém a začínáme mít nedostatek času pro další aktivity, na návrh Aničky jsme projektovou část upravili tak, že děti se budou v přípravě projektů střídat. Systém střídání ještě postupně dopilujeme. Malá Magda si připravila projekt o říši hmyzu, představila nám pavouka, slunéčko sedmitečné, motýla a brouka a pomocí barevných obrázků nám ukázala, jak se tito tvorové pohybují.  Ve druhém projektu nás Vojta seznámil s životem kobry indické a kobry královské, informaci doplnil vlastnoručně p_20181110_101718.jpgvyrobeným papírovým modelem kobry, téměř v její životní velikosti. Poté nám představil ještě jeden svůj projekt, a to povídání o autech, jejich názvech, rychlosti a různých zajímavostech. K tomuto příspěvku si připravil i závodní dráhu, tu jsme následně využili i ke hře procvičující paměť. Děti si měly vybavit jednotlivé p_20181110_103435.jpgrychlosti aut tak, jak byly v přesném pořadí seřazeny na závodní dráze od startu po cíl. V rámci vzájemné spolupráce tento úkol děti vyřešily během několika málo minut, a to bez nějaké větší námahy. Musím podotknout, že děti předem nevěděly, že si mají čísla zapamatovat, jednalo se o deset trojciferných čísel. Přesto tento úkol pro ně nebyl problém, daly hlavy dohromady, a čísla nějak zázračně vysypali z rukávu ve správném pořadí, jsou to prostě borci.Ve třetím projektu nám Anička přiblížila archeologický nález – kostru člověka.p_20181110_103800.jpg Tu doplnila o různé artefakty – náhrdelníky, prsteny, dýku, keramickou nádobu apod. a to v souvislosti s tím, zda se jednalo o kostru muže nebo kostru ženy. Poté si děti mohly pod její vedením samy vytvořit mužskou či ženskou kosterní vykopávku. V rámci tohoto archeologického tématu jsme si povídali o tom, co se děje při nálezu takové kostry např. při stavbě domu nebo silnice. Kostru jsme poté využili k připomenutí si názvů některých kostí v těle – ukázalo se, že si to moc nepamatujeme, a proto se k tomuto tématu příště vrátíme v rámci několika her. p_20181110_105619.jpgV posledním projektu si pro nás Lucka připravila velmi zajímavé povídání o fosiliích a zkamenělinách, v knize o dinosaurech nám ukázala jeden z nejslavnějších kosterních nálezů dinosaurů – kostru protoceratopse bojujícího s velociraptorem  a připoměla nám zánik dinosaurů na konci druhohor.

3.11.2018 Dnes jsme se na Albertíku sešli úplně všichni včetně dviu nových dětí Kryštofa a maxíka. Albertík se nesl převážně v duchu „Číny“, čímž není myšleno čínské jídlo, ale asijský stát. Děti se dozvěděly spoustu zajímavostí o Číně, vyzkoušely si psaní na kaligrafickou tabulku, ochutnaly koláček štěstí a své nové znalosti si na závěr otestovalyy v závěrečném testíku, který si Lucka pro všechny připravila. A musím podotknout, že všechny děti testík zvládly na jedničku.jknlk.jpg Dozvěděli jsme se, že číňané vynalezli papír – vzpomněli jsme si, že egypťané vynalezli pro změnu zase papyrus a povídali jsme si o rozdílu mezi obojím. V dalším projektu nám Viktorka přiblížila zánik dinosaurů– připomněli jsme si, že dinosauři žili v období druhohor a pojmenovali jsme si jednotlivá druhohorní období – trias, juru a křídu. Dora přišla s důležitou myšlenkou, a to, p_20181103_114706.jpgže kdyby dinosauři nevyhynuli, my lidé bychom se nikdy „nevytvořili“. Nakonec tedy zánik dinosaurů tedy nebyl tak strašnou událostí. V dalším projektu nám Vojta představil svůj prales s bambusy a formou zajímavého kvízu nám přiblížil život pandy. V závěrečném projektu nám Anička připravila zajímavou a poutavou ukázku středověkých přileb, o jejich vyzkoušení se mezi dětmi strhnul velký zájem.hbh.jpg V rámci tématu jsme zase stihli jen malinko toho, co bylo na dnešek připraveno, ale i přesto jsme se dozvěděli mnoho nových informací. Vrátili jsme se k Číně, tentokrát ale ne té současné, nýbrž k její druhohorní podobě. Vytvořili jsme si opravdovou poušť Gobi, v níž v době druhohor žilo stvoření jménem protoceratops, jehož samice snášela krásná hnědočervená vejce a schovávala je v písku, jiné stvoření jménem oviraptor tyto vejce podle dávných příběhů vybíralo z písku a používalo je jako svou obživu. Příběh 70.let má však dnes už jisté trhliny, a tak jsme se dozvěděli, že to s tím oviraptorem bylo možná trošku jinak. Diskutovali jsme nad tím, jak se věci časem mění a historické události mohou během několika let zcela změnit svou podobou. Závěr Albertíka patřil už tradičně k rozdělování bodíků – vrátili jsme se i k Loňskému bodování, které ještě pořád nemáme uzavřené. Společně ho uzavřeme příští sobotu.

Na webu se objevila chyba, starší příspěvky již bohužel nelze zobrazit.